Gotika
Do období nástupu nového gotického slohu se promítl přirozený konzervatismus příslušníků stavebních hutí.V Čechách existovaly gotické stavby i v době kdy v jiných místech Čech vznikaly ještě stavby románské s jednotlivými gotickými články.Do architektury pronikaly nové stylotvorné prvky ale způsob zdění a povrchové úpravy se proměňovaly pomalu.Dlouho se uplatňovala tzv. litá klenba, z kamenů v maltovém loži na prkenné formě.Na odstranění formy se čekalo i několik měsíců až po úplném vytvrdnutí. Proto se objevují způsoby vhodné k urychlení tuhnutí a ke zvýšení viskozity.Byly to bílkoviny(vejce),přírodní cukry(pivo), med tedy běžně dostupné materiály.
Dalším vývojem gotických staveb a to zejména vlivem zkušených velkých „ katedrálních“ stavebních hutí dochází k ukončení používání bednění.Jako základní pomocný prvek při vyzdívání klenby byla kamenná žebra jako fixace lité techniky.
Zavedením lehčího zdícího materiálu obzvláště cihel se upouštělo od lité klenby.Ve 13. a 14. století zjištěná technika zdění a omítání hlavně u hradních sídel byla z lomového kamene kladeného do vápenné malty.Přebytek malty byl roztírán ze spár tak aby čela kamenných kvádrů zůstávala čistá.Tato technika je označována jako „pietra rasa“. Bylo to účelové, protože záleželo na rychlosti stavby hradeb a ty se neomítaly.Konstrukce takových zdí byly většinou dvě líce zděné a mezi nimi na tzv.římský způsob byla výplň z drobného kamení a sutě zasypána nehašeným vápnem,jílem a zalita vodou.Bylo to rychlé a pevné.Příkl. věž Spišského hradu .
Širší užití cihelného zdiva u nás se objevuje s příchodem cistersko- burgundské gotiky.Klasický př. klášter sv.Anežky v Praze.K lodi kostela z opukových kvádrů přiléhá cihelný ambit kláštera vyzděný z režných cihel.s naznačenými vodorovnými a svislými spárami.
Pro obytná stavení hradních sídel a chrámové stavby z poč. 14.stol. se běžně užívalo jednovrstvých omítek hrubě nahazovaných bez dalších úprav.Jsou provedeny z říčního písku a bohaté na vápno.Měly za účel zakrýt nerovnosti lomového zdiva a proto byly nanášeny v silné vrstvě.Protože se obtížně nahazovaly přidával se větší podíl řídké vápenné kaše a ta pak stékala po zdivu.Po zatuhnutí vytvářela jakési plastické záclony.Takové omítky najdeme na řadě gotických staveb.Od poloviny 14. do konce 15. stol.se uplatňovalo sensualistické chápání světla ,které se odráželo na stavbách i povrchových úpravách.Na př. plastické prvky a ozdobné pasparty.Dalším významným prvkem byla barva,která se začíná v zářivých ostrých tónech uplatňovat na gotické architektuře.Jako vrcholný příklad uplatnění světelného a barevného prvku jsou lůžka pro osazení drahých kamenů na vnějším ostění oken věže hradu Karlštejna.Samozřejmě u prostých venkovských staveb se slohové prvky redukovaly na prosté uhlazení hrubé omítky a zvýrazněním kontrastních prvků červeným orámováním.
Vrcholně gotický ilusionismus se projevoval napodobením kamenných fasád,které bylo zjištěno i na měšťanských domech v Praze.Imitace malbou většinou v šedých odstínech byla doplněna červeně malovanou nárožní armaturou.S tímto vývojem přišla důležitá fáze výzdoby interiérů.To bylo ovlivněno pobyty české šlechty v Itálii,Francii a v Německu.Četné nástěnné malby do té doby vyhrazené sakrálním a reprezentačním prostorům panovníka a šlechty se přenesly i do měšťanských domů.Malby prováděné v gotice technikou „secco“ vyžadovaly hladké jemné podklady.tyto hladké omítky se ujaly i bez maleb jen prostě obílené.Z obytných místností městských patricijských domů mizely tak vnitřní srubové stěny a byly nahrazovány omítkami.U prostých městských domů se zvenku omítalo hliněnou omítkou opakovaně natíranou vápenným pačokem s běžnou přísadou mléka.
Technologie ovlivněné mistrem Theodorikem, kde šlo především o techniku zlaceného štuku ,která spočívala v kombinaci jemného štuku,lněného plátna a cínové folie jako podklad pro neobvyklou výzdobu stěn broušenými a leštěnými polodrahokamy.Malbou na štuku se napodobovalo dřevěné intarzované obložení. S malovanou výzdobou interiérů souviselo i rozšiřování figurální malby na průčelí staveb.Začalo se užívat freskové techniky kombinované s odolnější kaseinovou temperou nanášenou do vlhkého zavadlého omítkového podkladu.